Stres
Už v antickém Řecku bylo známo, že stres je spojen s emocionálním a fyzickým napětím. Ve starověké Číně byl stres spojován s negativním dopadem na psychické a emocionální zdraví člověka. Nejstarší zmínky o stresu ukazují, že tento problém je známý již velmi dlouho. Přesto však teprve v roce 1956 můžeme najít jednu z prvních publikací, která se stresu plně věnuje. Autorem je Hans Selye, který ve své práci „The Stress of Life“ popsal stres jako „nespecifickou reakci těla na jakýkoliv požadavek“. Hans Selye jako první zařadil pojem stres do lékařského slovníku.
Stres je stavem mysli i těla a významně ovlivňuje naše zdraví, a to jak fyzické, tak psychické. Příznaky stresu lze pozorovat na několika úrovních: somatické1 (zvýšený krevní tlak, bolesti hlavy, změny chuti k jídlu atd.), psychické (úzkost, nervozita, deprese, pocit přetížení atd.) a behaviorální (odstup od sociálních aktivit, změny spánkového režimu, podrážděnost apod.).
Tělesná a duševní pohoda spolu úzce souvisí, proto je nezbytné si pravidelně vyhradit čas na odpočinek a relaxaci.
Relaxace
Termín „relaxace“ pochází z latinského slova „relaxare“, což znamená „uvolnit“, a označuje psychofyziologický stav těla. Od 20. století je relaxace vnímána jako protiváha stresu a využívá se ke zlepšení duševní i fyzické pohody. Je vědecky podloženo, že relaxace může snižovat úroveň stresových hormonů, zlepšovat kvalitu spánku, snižovat krevní tlak a přispívat k celkovému zdraví organismu.
Několik příkladů relaxačních technik:
- Dechové cvičení - Hluboké a kontrolované dýchání.
- Progresivní svalová relaxace - Postupné napínání a uvolňování jednotlivých svalů v těle.
- Příroda a procházky - Interakce s přírodou a také s živými tvory (domácí mazlíčci).
- Poslech hudby, čtení - Přináší uvolnění.
- Vybití se - Ať už například kresbou, nebo do boxovacího pytle.
- Meditace - Zklidňuje mysl a snižuje úzkost.
- Jóga - Kombinuje fyzické cvičení, dýchání a meditaci.
Spánek
Nesmíme opomenout spánek, během kterého probíhá regenerace našeho těla. Během spánku se snižuje krevní tlak, zpomaluje se tep i dech, zvyšuje se prokrvení svalů a narůstá aktivita lymfatického systému, který z těla odvádí škodlivé látky. Ve spánku také dochází k uvolňování růstového hormonu, který je klíčový pro opravu poškozené tkáně a podporuje tvorbu nové, do krevního oběhu. Během fáze REM náš mozek zpracovává a ukládá informace z předešlého dne, proto se říká, že před náročnou zkouškou, prezentací či testem je nejlepší se dobře vyspat.
Jak řekl Seneca: „Všem lidem prospívá dopřát čas od času duši uvolnění. Odpočinek obnovuje totiž životní sílu a veselá nálada volna rozežene každý smutek.“
Relaxaci těla i mysli bychom měli zařadit do našeho pravidelného rozvrhu. Budu doufat, že si na tento článek vzpomenete, například když budete přemýšlet o svých plánech a povinnostech na následující týden, a do diáře si zaznamenáte svůj vyhrazený čas na odpočinek.
Na závěr trocha poezie: „Rozhodl jsem se být šťastný, neboť to prospívá mému zdraví.“ – Voltaire.
Věděli jste, že...
1 Pojem somatizace či funkční porucha označuje stav, kdy má člověk tělesné příznaky, pro které nelze dohledat žádnou organickou příčinu. Má se za to, že potíže souvisejí s celkovým psychickým rozpoložením člověka. [Národní zdravotnický informační portál]